Název

11/9/13 - New York City, Odlet domů

Popis

Na hostelu jsou hodní a kufry nám ještě uschovají. Je půlnoc, my nemáme kde spát a v tuhle dobu se tu moc věcí nedá dělat. Jdeme tedy zkusit štěstí na autobus. zastávku. Smůla. Hlídkují tu chlupatí a dovnitř pustí jen ty, co mají platný lístek. Tak tady se dnes nevyspíme. Napadne nás zajít teda do kina. Smůla #2. Všechny kina jsou již zavřené. Je něco po druhé ráno. Jdeme si sednou na schody na Times square a vymyslet, co dál. Po půl hodině nás to tu už nebaví a rozhodneme se jít vyspat na jižní cíp Manhattnu, do Battery parku. Po cestě ještě něco málo sníme, v parku jsme asi v 5 ráno a máme štěstí. Lavičky jsou sice tvrdý a komárů je tu jak na Floridě, ale policajti tu neotravují, takže se tu necelý tři hoďky, v symbióze s místním bezdomovce, vyspíme. Asi v 8 rozlámaní vstáváme, vyzvedáváme lístky na Sochu Svobody, jdeme něco sníst v nedalekém Subwayi a někdy před 10 vyrážíme na lodi vstříc One and Only Statue of Liberty. Lístky máme až do koruny sochy, odkud je výhled ale dost mizerný. Další výhled je asi v 2/5 sochy. Pozorujeme Manhattan, který je z půlky v mlze a z půlky obalený ve smogu, jde vidět i Brooklyn a na druhé straně ostrova New Jersey. My už ale bereme loďku zpět, normálně se jezdí ještě na Ellis Island, který je ale pořád zavřený po řádění hurikánu z před 3/4(?) roku. Pomalým tempem si to šinem na hostel pro kufry, po cestě ještě zastavujeme v pár vytipovaných obchodech. Asi v půlce trasy se rozdělujeme, protože Jarda chce prošmejdit pár dalších obchodů, ale já už to ho mám až po uši. Sraz máme v 15 na hostelu. Sám se nakonec zdržím v obchodě s botami, kde probíhá totální likvidace. Na hostel dorazím zhruba 15:20. Jarda už tu kufry nemám, tak vyrážím, docela ve spěchu, vstříc metro -> letiště (letí nám to v 6). Mám štěstí, na metro čekám asi 5 vteřin, na airtrain zhruba 20, takže vše jen tak tak stihnu a na letišti jsem v 16:45 a kufry vám na letadlo vezmou nejpozději v 17:00. Zpocený, smradlavý, ale šťastný postávám ve frontě a vyhlížím, jestli neuvidím Jardu. A teď již můžu prozradit, že neuvidím. Jarda dorazil na letiště pár minutek po páté, takže mu nebyli ochotni vzít kufr a Jarda se tedy rozhodl posunout letenku, což ho vyšlo na nemilých 250 dolarů. No, oba jsme nakonec ale dorazili ve zdraví domů.
Spaní - letadlo domů (spíš dívání se na filmy), zdarma.

Nastavení