Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

tomanovorajce 

16/4/16 - MK: Skopje, Millennium Cross, Matka Canyon, Ohrid

96 fotek 16.4.2016 - zobrazení
Po nacpání žaludků mrtvejma kaloriema balíme švestky a vyrážíme prohlídnout Skopje za dne. Začínáme pevností Kale z 6. století, z který se naskytuje výhled na skoro celý město a hlavně pompézní vrcholky hor se sněhovou čepičkou (nebo to sníh nebyl, Eriku?). Přesunujem se do centra města, kde si ověřujem, jestli ten zillion soch nebyl jen noční přelud. Nebyl, pořád tu jsou, každopádně ve dne už nevypadaj tak majestátně, jak nasvícený v noci. Obcházíme v podstatě ty stejný části, jako včera, s tím, že si jako bonus dáváme „překrásnej“ domek Matky Terezy. Ble. Zhruba v tuhle dobu začínaj Erik a Žokej provozovat svoji nejoblíbenější makedonskou činnost – výběr suvenýrů (zaměřeni jsou zejména na magnetky) svým milým. To není mně a Járovi zrovna po chuti, ale to špičkování musí bejt :D. To by ze Skopje snad i stačilo, čas si jít prohlídnout nějaký přírodno.
Nakopáváme těch zepár koní, co nám naše Suzuki poskytuje a škrabem se do kopce směr Mount Vodno, na který se nachází 66 metrovej Millennium Cross, kterej je všude z města viditelnej, jak ve dne, tak v noci. Přímo až ke crossu si vezem zadky lanovkou. Jsme na dovolený, tak se přece nepředřem! Háknkrojc je opravdu gigant, ze spodu se takovej nejevil ani z daleka. Z blízka ovšem vypadá docela k zblití, tak se radši díváme do okolí, který je opravdu epický :). Z místa kříže začíná asi 5km hajk směr Kaňon Matka, náš další BZ, ale v rámci šetření času naskakujem do lanovky a auta, a po kratší zastávce v márketu a nakoupení tradiční pálenky Mastika, dorážíme do Mámy. Bohužel si jak banda hlupáku neprohlídnem mapku, než vyrazíme, a tak nevíme, že hrad/pevnost/klášter tam, kam jdeme, opravdu nenajdem. Procházka s vyhlídkou na řeku a protější skály je ovšem pěkná a činní tak náš den zas o něco příjemnějším.
Je asi pět a nás čeká přes 2 hodiny dlouhej přejezd do Ohridu, takže nakopnout Celer a jede se. Bohužel nedostatek času rozhodl, že se do Ohridu nebudeme moct vydat „oklikou“ přes hory a doly, a jedeme tak obyčejnější, stále však pěknou cestou necestou.
Do Ohridu dorážíme za tmy, takže sme trochu spocenější z hledání ubytka. Tento mnohdy velice svízelný problém se ale řeší sám za nás. Na menší křižovatce nám na okno klepe náhodná ženština a se slovy Akomodejšn a našeho následného pokývnutí neváhá a skáče nám šipku do auta a hodně zlomenou, avšak dostatučíjí angličtinou (straight, left, right) nás naviguje směr její hostel. Ten zeje prázdnotou, což se nám vyplácí v podobě dvou „rádr big“ pokojů, takže si pod nos nemusíme prdět všichni společně. K ceně 7é/noc nakonec ještě přihazuje snídani a poměr cena/výkon tedy velice dobrý.
Nakopnutí Mastikou vyrážíme do víru (velko)města. Hlavní úkol – dobře se najíst. Daří se nám najít trochu tradičnější resturaci. Já a Erik si smlsáváme na asi nejtradičnějším makedonským jídle Tavče-Gravče aka fazole a v tom další pochutiny, Jarin s Žokejem ochutnávaj mletý maso zabalený v hroznovým listu – název doteď neodhalen. Po jídle následuje kratší prohlídka města, zejména promenády. Jsme ale holčičky a je nám zima, upalujem tak na ubytko na dalších pár Mastik, po kterých se nám všem dobře usíná.
Spaní – Ohrid (7é)
reklama
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

přidat komentář

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron